Stránky

středa 17. října 2012

Znovu a Znovu

Někdy je život pěkně zamotanej. Někdy máte jasno. Prostě všelijak. V tom, v čem si "myslíme", že víme a máme přehled se najednou zjeví nebetyčný bordel. A střídá se rychlostí vln v moři. Píšu básničky. Už šest let. Jen naslouchám a zapisuji, co přijde. Jsem samouk, ale tak nějak jsem si vytvořil rytmus i melodii poesie, která zaujala dost lidí. Píšu je totiž především pro sebe. I proto někdy trefí ty druhé. Ale ať, každého autora to potěší, když mu někdo přihřeje ego a poplácá pochvalně po zádech. A řekne: "dobrý"! Pak se jen zamyslíte, jestli k tomu co děláte nevede i nějaká ta šňůrka závislosti. Píšu pro sebe, pro Boha, pro lásku, pro lidi, pro přátele, pro těžké i sranda okamžiky.

V pátek jsem dostal záludnou otázku" záleží ti na tom tvém psaní? Říkám sebejistě ano. Aha, a co kdybys nepsal"? Ušetřím pár minut času. Najím se v klidu. Nakrmím rybičky, pohladím květiny. Zacvičím si více. Pohoda, ty bych dal. Pak se ozvalo ego, ale ty tvé básničky jsou dobré, mají ohlas, pomáhají hodně lidem, sám víš kolika lidem přinesli tu chvíli a ten okamžik, který jim možná změnil život...Egon dovede fakt brutálně vydírat. Znovu a znovu.

Pak se mě ten hlas zeptal znovu. Představ si, jestli vůbec můžeš, když bys měl možnost se vzdát něčeho, co miluješ, co ti dává "tvůj smysl" života. Vzdát se toho výměnou pro někoho či něco jiného. Uděláme byznys. Ale ne jen kecat. Co bysme jeden pro druhého udělali, toho máme všichni plná ústa. Prostě to provést. Netušil jsem, že B2B funguje i tam nahoře, ale zmáknuté to tedy mají, to vám povím. Prostě řekni, jsi ochotný udělat něco pro někoho na kom ti záleží? Vzdáš se své závislosti? Já za to odstraním závislost zase někomu jinému! Říkám, chceš po mě abych přestal naslouchat? Povídá, ne, ale vzdej se a já pomohu. Na čem ti více závisí? Vzdal jsem se. Už od pátku naslouchám znovu a znovu a nic. Ani ťuk. Nepíšu. Prostě uvidím. Třeba to mé psaní byla jen epizoda a nyní je třeba se soustředit na jiné úkoly. Vzdal jsem se. Někdy možná začnu psát. Jak nebo kdy nevím, až to přijde, tak to přijde.

A asi si z toho udělám soutěž. Budu se zkoušet postupně více a více vzdávat všech věcí, na kterých mi dříve záleželo. Ne kvůli výsledku a pocitu dobra, který tímhle obchodem udělám. Kvůli tomu, co všechno mohu udělat pro to, aby jsem sebe konečně uviděl i bez nálepek, které si na sebe my nebo ti druzí dáváme - ted jsem sundal tu s nápisem básník. A řeknu vám, ta držela. Tak se pomalu prokousávám k sobě. Vzdávám se, výměnou za ... to nechme stranou. To není důležité. Vzdejte se taky. Třeba potom začnu psát básně ještě líp? No, jo egon zase hovoří...tak jo. Prostě to lidi taky zkuste. Je to věc. Bez keců. Vzdejte se. Znovu a Znovu.

Nejbohatší jsou ti lidé, kteří se většiny věcí mohou vzdát.“ - Rabíndranáth Thákur

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ