Stránky

pondělí 4. dubna 2016

Kořeny lásky


stromy jsou strnulé svým klidem
 o který se teď v tichu opíráš
nehybné jak Bůh, jdou k nám, lidem
zazpívat si tichý otčenáš

to hlasem zvuku a rozděleni vedví
z lehkosti srdce zachytit
když čaruješ dlaněmi svých větví 
jsem doma, kde mám být

teď duše stromu otřásá se chvěním
když hledíš do kořenů lásky
a troufneme si říct: "lásko já nevím,
lze prožít ticho bez otázky?"

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ