sobota 17. prosince 2016

Třísky Boha


na kraji šílenství se hroutí tma
vyplivne všechno, aby si všechno vzala
a jako u starců, které pokroutila dna
je bolest přede mnou i za mnou, aby ukázala
plující třísky Boha potažené kůží
co se tak kmitající vzdali chutí z boje
teď už se jen ten dech ducha zúží
a smrt jde dřív, než řekneš si, o kom to je?
jsme kůrou neznámého stromu
který by poznáním prý přinášel i plody
to kdyby nehráli jsme malá domů
kde blbost kvete, daleko od svobody
krajem šílenců je černočerná tma
v ní my pohlceni vírem, co už nelze zastavit
kde se umírá, a venku křičí, to je hra
pro ty, co chtěli bez lásky najít božský klid

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ