Gessen byl budhistický mnich a krom toho neobyčejně talentovaný malíř. Než se však pustil do nějakého obrazu, vždy vyžadoval peníze předem. A jednalo se o horentní sumy! Díky tomu se mu také časem začalo říkat Nenasytný mnich.¨
Jednou pro něj poslal gejša, protže také chtěla obraz. Gessen se zeptal: "Kolik mi zaplatíte?"Dívka zrovna měla u sebe zákazníka. Řekla: "Dám vám, kolik si řeknete. Ale obraz musí vzniknout zde, před mýma očima."
Gessen se hned pustil do práce a když byl hotov, řekl si o víc než kdy předtím. Když mu gejša vyplácela peníze, obrátila se na svého zákazníka se slovy: "Tento muž je prý mnich, a přitom nemyslí na nic jiného než na peníze. Jeho talent je vyjímečný, jeho mysl je však nízká a ovládá ji mamon. Může se člověk vůbec pyšnit plátny od někoho tak ubohého? Na mém prádle - tam se bude jeho umění vyjímat spíš."
Hodila na mnicha jednu ze svých spodniček, aby na ni něco namaloval. Dříve než začal, položil jí Gessen obvyklou otázku: "Kolik za to dostanu?" "Kolik si řeknete," řekla znovu dívka. Gessen jmenoval sumu, namaloval obraz, sebral své peníze a odešel.
Uběhlo mnoho let, než se čirou náhodou přišlo na to, proč byl Gessen tak, chtivý peněz. Jeho rodnou provincii často stíhal hladomor. Bohatí nebyli ochotni chudým jakkoliv pomáhat. A tak tam pro případ nouze nechal Gessen vystavět ukryté sýpky a naplnil je obilím. Nikdo nevěděl, kde se tam to obilí vzalo, ani kdo mohl být tím štědrým dárcem.
Dalším důvodem, proč se Gessen tolik sháněl po pěnězích, byla silnice vedoucí z města až k jeho vesnici, dlouhá mnoho kilometrů. Byla v tak špatném stavu, že povoz tažený volem by na ní neujel ani 2 metry. Tím trpěli staří a nemocní, kteří občas potřebovali zajet do města. Gessen tedy nechal silnici opravit.
A posledním důvodem byl Chrám meditace, který Gessenův učitel vždycky toužil vystavět, ale neměl k tomu dost prostředků. Gessen tento chrám vystavěl na znamení vděčnosti svému váženému učiteli.
Když náš chtivý mnich dokončil stavbu sýpek, silnice i chrámu, odložil barvy a štětce a odešel do hor, aby se cele oddal rozjímání. Už nikdy nenamaloval jediný obraz.
......................................................................
V chování druhých nenalezneme víc, než co jsme schopni v něm hledat.
