pondělí 23. června 2008

O lidech a hřebících...

Smáli se, že rezaví,
starý hřebík co stál,
zabodnut v plotu a neví,
že tys opodál...

Byl maličký a
chyběla mu hlavička.
Je jediný, co přežil
byla z něj lavička...

Když lidé a hřebíky
nezačnou mluvit.
O věcech od píky
mohou i slzu skulit...

Poslední hřebík
a jeho vzkaz.
Pořádně, pořádně
dělej vše, co máš...
Kdo z nás
 i když bez díků,
poslouchá hlas,
třebas rezavého hřebíku?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ