míváme pokoru
před slovem zisk
možná svit měsíce
dívá se, co číst
do našich příběhů
pokorným zrakem
tak přidává do běhu
čas před strachem
stačíme utéci dál
nebo se zamilujeme?
láska nechává opodál
všechno, co chceme
pokoru před láskou
která nám dává sny
životem s nadsázkou
pevná, jak pápěří
vnímám své pocity
které jsou jen moje
pokorně naslouchám
nechci už lásku z boje
Michal Zachar
---------------------------------------------------------------
Petře, Marii, Hance...
Kdo odmítají jít s námi ke společnému cíli, půjdou sami. Nepůjdeme k cíli jeden po druhém, ale vždy dva a dva. Když se poznáme dva a dva, všichni se poznáme. Budeme se vespolek milovat a naše děti se vysmějí temné báchorce o plačícím samotáři.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ