Strach

míváme pocit strachu

nevnímáme sami sebe

síla pak leží v prachu

a ty sám si jí hledej

chceme-li naslouchat

svému tělu, co říká

ani nemusíš se rouhat

že pryč láska utíká

vytrácí se nám chvíle

a potěšení z průniku
když život utrácíme

dávajíce mu logiku

platíme vzruchy kdesi

lítáme mezi nebem

a šlapeme po pomezí

našich her s chlebem

možná se stačí podívat

na to, co nás děsí

každý, kdo má se rád

než strach zvítězí

Michal Zachar

--------------------------------------------------------

Strach je sila, před kterou nemůže utéct. Dar, někdy těžší než může unést. Na křídlech krásna často vyplouvá, ze střevíců samoty se tak rad vyzouvá. Sem tam se kolem míhá mnoho duší, jen některým z nich však jeho světlo sluší. Dobře pozná, kdo je posel světla a kdo stín. Kéž i sobě daruje lásku, tak jako bližním svým.