bloudění je konec, stojím zase tady
potkávám sebe sám na pokraji sil
pole jdou široká, nikde žádné sady
vzpomínám, všude jsem živote byl
a kdo touží nejvíc, žije nejdéle sám
se zvoněním zvonečků ovčích stád
já vrabcem v hrsti, holuba nehledám
zastavil jsem se a chvíli chci se zdát
protijedoucí ať jedou naproti čelem
krása a pravda v srdcí ruk milujících
jasnější v srdcích nebývá nepřítelem
zaslepující oči všech lidí umírajících
zas čekám na zprávu, zprava dobrý
zahanben před tím, kdo mi poslouží
propouštím ze srdce všechny zlobry
a dávám je křižovatce boží do louží
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ