Stránky

středa 30. března 2016

Óda na fantazii srdce


rodíme se jako na zapřenou
co to v nás vlastně zakrnělo?
krása ztratila se na zkušenou
a nám zbylo jen naše tělo?

v náruči žen není dost místa
a muži zapomněli se v hraní
jen válka, věc smrtelně jistá
nám v smrti na stojáka brání

slunce má stále svou fantazii
a moře svoji jistotu, nic víc
dokud se nám z břehů nevylijí
ozvěny stínů, jdeme si vstříc

jsem tvá pozornost k životu
se vznešeností, jak hravé dítě
srdcem vnímám tvou nahotu
tlukoucí slova miluji tě


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ