 |
| FOTO MARTIN ČECH |
blaženě si tancuji a smíchem pláču
jsem jak šílená a pak z ničeho nic
klečím na kolenou a cítím strašný smutek
svět se mi smrskne jen na pár rváčů
těch amorů, co ulomili ze svých špic
ostří, kterými tě bodají jen pro zármutek
k uzoufání šťastní, nevděčné obrazy
a jde si s námi pohrát taky gilotina
když hlavy padají do košů pod popravištěm
to mrtvoly z ledu v srdci nic nemrazí
a my se jen hádáme čí, že je to vina
nikdo z nás se nestal pro druhé útočištěm
v chrámu andělských srdcí je noc
deště se zaplétají do sítí z pavučin
a místo polibků se tu jen slzy tiše splácí
kdo požádá srdce srdcem o pomoc
když každý učitel tě něčemu naučí
ale tvé lásce tě naučí jen tví vlastní žáci
