říkal jsi, že mě miluješ
a já jsem teď sama v sobě
dlouho pryč a přesto listuješ
provázky loutky, visím na skobě
cítím jak se mě dotýkáš
a taky, jak se bojíš táhnout
odpusť mi osla, když nehýkáš
cítím, jak chceš do sebe sáhnout
vnímám radosti, i visící
a teď už jsou všechny pryč
že na tebe zbyly všichni křičící
to já, sebrala jsem ti, od srdce klíč
říkal jsi, že mě miluješ
a když já loutkou pouhou
jsem tím, komu srdce věnuješ
jsme tím, čím chceme být, touhou
