láska je zatmění šílené noci
kůže perlí se hvězdami nebe
voníš mi a jen bez pomoci
v tobě našel jsem zase sebe
stojíme si pod sluncem tmy
naše oči schováváme stínem
hluboko uvnitř kvasilo, kdy?
a stáváš se šumivým vínem
všechny bublinky jdou pryč
stoupají společně na hladinu
že z bezmoci vyplaval klíč
lásko, nehrajem si na hrdinu
popadnem kousíček chleba
namočit do vína a tiše sníst
ze tmy ještě světlem slepá
život je kniha a chceme číst
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ