jak kočka honící myš
padá sníh třepotavě
ty vločka věřící smíš
spjatá zníš naléhavě
hra dvou bez sebe
je i není mi blízká
říkám ozvěnou tebe
lásko i mě se stýská
mám štěstí, že mohu
doufat, že tvoje tvář
tam první po bohu
má pořád svou zář
Michal Zachar
.............................................................
Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné.
O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte se s nimi.
