hledal jsem jisté bezpečí
přitahoval na chvíli smrt
když v noci ze sna zaječím
svěží vzduch, dýchavičný chrt
podstatou života je tíha
sladká strnulá bez uvolnění
a cestářovou rovina je pýcha
to dál odděluješ svoje probuzení
jsem živý i když bez sedla
chytám se stonku, mít to rád
na území nikoho chuť dosedla
žít znamená znovu a znovu umírat
Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------
přitahoval na chvíli smrt
když v noci ze sna zaječím
svěží vzduch, dýchavičný chrt
podstatou života je tíha
sladká strnulá bez uvolnění
a cestářovou rovina je pýcha
to dál odděluješ svoje probuzení
jsem živý i když bez sedla
chytám se stonku, mít to rád
na území nikoho chuť dosedla
žít znamená znovu a znovu umírat
Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------
Každá připomínka smrti v nás probouzí úzkost. Nikdo nechce vidět, že díky ní naplníme svůj život vhledem a soucítěním. Naší snahou je si smrt nepřipouštět. Neustále se snažíme popírat, že proměnlivost je přirozenou vlastností všech jevů a že nám vše protéká prsty jako voda. Klidně spočinout v přítomném okamžiku, uvolnit se v beznaději a s vědomím smrti se nevzpírat tomu, že nic nemá trvalou podstatu. Kromě lásky. I takhle vypadá lidská láska.
