Elafonisi Petřín

jak pluje měsíc s hvězdami

tak svítí tvoje krásné vlasy

na kopci Petřína nad námi

to když v trávě ulehla jsi

nahá a zářící, jak věže Týna

poznávám zákoutí dotyky

a jdu k branám tvého klína

neberu tě vůbec za kliky

první máje tvoří radost těl

za nocí studených až běda

není to, že jsem tě jen chtěl

pohladit tam, kde nejsi snědá

nestydět se za svá rozhodnutí

ukázat sobě a svým světům

že láska není jenom pnutí

táhnoucí srdcem tělo k tělu

Michal Zachar

...................................................

krásným písničkám Yorgose Kazantzise

Jablko Viléma Tella

je těžké psát ti

k narozeninám

možná, že se ztratí

i tenhle dopis sám

v průběhu věků

jdeme za svými

přáteli, co řeku

přebrodí se stíny

a smyslem všech

je užívat si všeho

jenom ty nesnášíš

někoho sevřeného

neví, že nejsi kluk

kolem jde Vilém Tell

když vím, ty držíš luk

řeknu ti klidně - střel

Michal Zachar

------------------------

Petru Bokvajovi...

Srdeční hypotéka

zas minul první máj

zas minul lásky čas

lákal jsem tě k hrám

sms neodpovídáš

na srdeční hypotéku

úvěr jsem překlenul

nezbývá mnoho dnů

splátky jdou na půl?

jak dlouho vydržíš

splácením dospělý

čas prostě zadrží

jen, kdo se osmělí

Michal Zachar

-------------------------

Problém krize, před níž dnešní společnost stojí, se dá asi vyjádřit takto: Je taková láska, která je spojena s trvalým a bezpodmínečným závazkem vidět štěstí druhého, opravdu cestu k osobnímu uspokojení a pravému naplnění? Nebo má člověk raději zůstat volný a lidskými vztahy nezatížený, aby mohl zakoušet rozkoš, moc a nejrůznější prožitky, které život nabízí? Je osobní uspokojení a radost tím nejlepším životním cílem - nebo je nejhlubším smyslem života žít v závazném a trvalém vztahu lásky? Máme se druhému dát všanc, nebo je lepší nikdy neříci "navždy"?

Píšu tvému srdci

zas píšu tvému srdci

cítím jenom nenávist

jsme oba dva trpcí

když nechceme číst

možná jsi v právu

a nebo možná já

kdo má 1 z mravů,

kdy se to dohádá?

kolikrát jsem tě viděl?

otevřená srdce nádoba

jsi naší lásky mstitel

kdo se lásce podobá?

Michal Zachar

.......................................

Láska a nenávist jako noha nohu doplňuje,
aby byl možný pohyb, jsouce obě poslušny jedné vůle.

Dream It's Over

tak je zase vidím

z dáli za mezí

přilétají, myslím

sny od řeky Zambezi

možná, že odlétají

když nemáme mít nic

co dát a potají

věřím, že jich je tam víc

když se ti sny vrací

tak nezapomeň

okna i ty větrací

osvětlit je svým snem

a večery, co jsou

si dávám do oken

svíčku hladovou

krátíš život, ne však sen

Michal Zachar

.........................................................

foto P. Bokvaj

Člověk nikdy nesmí přestat snít.
Sen je potravou duše, tak jako jídlo je potravou těla.

Kam zahazujeme srdce ?

kam zahazujeme srdce

když nevnímáme tep

že tlučou příliš prudce?

a tak to bylo milióny let

když já a já si svedli

o srdce nelehký boj

my od lásky zběhli

a trvá věčný nepokoj

jednou až si ukážeme

jak svoje srdce vnímat

možná už dokážeme

že jsme i lásky případ

Michal Zachar

-----------------------

Sebeláska - to znamená nutit duši jásat
nad sebou samým a ruce aby tleskaly
nad vypískanou komedií svého já.

No broken heart

když vidíme v sobě Boha

možná, že je to mámení

když muž se ženě poddá

spojením vzniká znamení

že těla přestala jen brát

spojením duší můžem být

dotýká se nálezů a ztrát

svítání v nás dává klid

víc než vše je poznání

co dává jeden druhému

z kostela zvon vyzvání

k tanci srdci milému

Michal Zachar

.....................................................