úterý 3. června 2008

pro DARINU...


Slza v oku vzpříčená
křičela bolestí a steskem,
když duše tvoje zničená,
sdílela světu co je - s leskem.


Počnout a naplnit svou touhu
je radost největší, svit slunce, jas.
Dát život je nejvíc co mohu,
a teď spadla ze závoje tvých řas.


Slza v bolesti řvavá, kroutí a letí.
Když mámou nebudeš, není zlý den.
V očích svých dětí přeješ si zestárnout,
převyprávět jim svůj život a ukázat sen.


Upadla slza, jako když skutálíš míč.
Představ si, že zase znova,
dostaneš možnost odejít pryč.
To do srdce ti přejde touha nová.


Když urputně vypláčeš slzu,
stejně, jak tělo nechtělo dar
umožníš životu, možná že brzo,
zasadit v srdci tu radost a života žár.

MZ


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ