úterý 2. srpna 2011

Jednou světlem


jednou, až světla pohasnou
jen víra zůstane po naději
co hoří v srdci září nejasnou
dospělým nejsem tím, že dospěji

jednou, až temnota zvládne den
jen naděje zůstává v nás
a ten první verš zase bude čten
světlo je první láskou života, ne čas

jednou se tě síla zeptá jestli hoříš
je láska světlo tvého srdce?
jsi tady proto, že stavíš nebo boříš?
a za nadějí dovnitř den zas vtrhne

jednou už shoříš a zapálíš i svit
sluncí ty duše bezvědomá
ta svíce, co byl její plamen slit
úsměvem říká, že srdce je zas doma

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------------------
foto Hanka Havlová

Svíce, která vrhá světlo, nemůže to dělat jinak,
než že přitom stravuje sama sebe.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ