miluji tu jemnou ruku
co mi s ní pomáháš
když jdu k tomu zvuku
otevírá tě, mě přijímáš
do našich těl dát touhy
po stém dechu kolotá
nevíme, jak jsi dlouhý
poslední zbytku života
umíráme slastí hmoty
těl, co prošla prahem
a zároveň do jednoty
vstoupila tím blahem
a uvolnit prostor času
a dotýkám se znova
ten tlukot srdce hlasu
to když jsi sametová
a nacházím tě v sobě
a spatřím, jak se tváříš
že nepodléháš době
když v duchu tiše záříš
a uvolnit prostor času
a dotýkám se znova
ten tlukot srdce hlasu
to když jsi sametová
a nacházím tě v sobě
a spatřím, jak se tváříš
že nepodléháš době
když v duchu tiše záříš
Michal Zachar
................................................................................
Když myslím na lásku, myslím na to, co jsem v ní zanechal. Před chvílí slastný okamžik, nyní už je za vzpomínku. Těm, co přijdou po nás. A jestliže je láska věčná, jsme tak věční i my.
věnováno všem, kdo byli posypáni prachem z vlastních hvězd na kurzu LES 2.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ