Oblivion (Zapomenutí)

klid a mír šitý na míru

ve vyrovnaných vzorcích

utonout v tom vesmíru

kde nezáleží na proporcích

světlo je někdy nůž

až z dětské duše stříká krev

jak má vyrůstat muž?

hvězda se kreslí na zádech

malou máš i na čele

nauč milovat se ty vrásky

v početí tvé šlépěje

jsou to stopy mé lásky

molekuly třpytu hvězd
víš, kam dáváš stopy rtuti?
kam jdou stopy z cest?
kde spí láskou zapomenutí?