odešla i poslední myšlenka
přede mnou chvěje se celek
svit měsíce je má vstupenka
do prázdna srdečních délek
zrcadlo mé duše oproštěné
svět pronikající vodní lázní
jsou zázraky stále neviděné
oči mého domu, co blázní
mám-li hlad, najím se nyní
pohledem samoty naplnění
co vnáší až sem do jeskyní
neklid z toho, co je vyústění
přes hlavu hážu své roucho
a najednou se ztiší ten svět
do slávy mnicha z hor dlouho
bude mé srdce se chvět
Michal Zachar
.......................................................................................
Největším uměním je ve štěstí neztratit rozvahu a v neštěstí klid.
