Člověk

vycházíme vždy ze tmy

a se světlem se do ní vracíme

náš spánek bezedný

svou láskou k tobě střežíme

v polibku ztracených vět
tys kapky z vod nahoře i dole
jsi můj život, celý svět
člověka tvoří láska a ne bolest

vzpláli jsme tvojí silou

a dal jsi nám srdce plamenné

a duši, co je ušlechtilou
když si já na tebe vzpomene