chodíme v sněhu lidských bolestí
co vznikly ze spálených vin
v oblacích vrcholků se ztrácí z pelestí
když vykřikneš srdcem: "vím..."
řekou začíná a jen jednou kapkou
roztávat ránem a být svěží
utíkat s proudem, s bílou tlapkou
co nevěří, že pořád sněží
koruny z kapek táhnou vodopády
skládající se v klenoty
milovat je to, co spojí dohromady
skok svitu z a do temnoty
opary rána halí slunci čas poledne
v říších se staví řady šiků
před strachem smrti ani nezbledne
život, průvodce okamžiků
