Spoluvlastníci života je příběh o zodpovědnosti, která není tíhou, ale darem. O vztahu, který vzniká z všímavosti k nejmenšímu zázraku: včele, listu, potůčku.
V čase, kdy se svět mění na trh s pozorností, potřebujeme znovu slyšet jazyk přírody. Ne skrze čísla a zprávy, ale skrze dech, vodu a ticho.
Píseň i text připomínají, že chránit svět neznamená bojovat — znamená pečovat. A že opravdová moc člověka začíná v empatii, ne v nadvládě.
Možná není pozdě. Možná stačí zastavit se, dotknout se kamene nebo křídla, a nechat život, aby si nás znovu pamatoval.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ