Vinegar & Salt (Ocet a sůl)



já, ztracený v hlubinách
času hledám tě dál 
smála jsi se jak laciná 
pro krásu bych se i pral

já, sbohem jdou krůpěje
potu, co valí se dál
v mnohém se i zasmějem
notu hraješ, co jsem ti vzal

já, pěšák vod jsem vplul
a hlava klesá mi dál
k jídlu zbyl jen ocet a sůl
sláva hvězd říká mi pal


Seven Seas

...a bylo ticho nad těmi vodami, jak nahoře, tak i dole, až slovo trhlo a na zem s kapkami dopadla i písečná pole...jen třpytícími kapkami jdou vlny vstříc i tomu písku, tak tehdy na počátku mezi vlnami Bůh řekl, vezmi mé srdce a jdi a riskuj...jsme malá zrnka písku utopená na počátku bytí, tak to všechno už je za námi a my jsme ti, kdo na slunci se touhou po jednotě třpytí...a v krocích letu svitu hvězd jsme v hrách tanečních, a život zde nalézá jen ten, kdo dá se svést svou písní srdeční....


Očima bláznova srdce


někdo mi říká trp
někdo mi říká služ
a někdo říká neulpívej

bloudím v poli chrp
jen jsem hledající muž
láska řekla jen se dívej

učím se objevovat
učím čím jsem, co vím
a učím svobodu se smát

než barvy zabarvovat
jen srdcem bláznovstvím
jedu, i když nemusím se hnát

dívám se na teď život
dívám se do ticha duše
a dívám se do odpovědí

láska je k duši lodivod
jen zdravě a dobře kluše
bláznivé pravdy ve výpovědích

S Vědomím


S Vědomím
někdy spím
rozedníváš lampióny
a vidím všude škorpiony 
a posvěcuješ kraje srdcem
hrající si na babu s cvrčkem
jak hluboce se všude díváš 
a ten hlas, co říká vnímáš?
zvím když kousnu do ovoce
vnímáš, co je to láska a divoce
po proudu vzpomínek a či proti
skáčeme světem loukoť po loukoti
jdeš ke mně zrcadlem ať vidím na ty kroky
a tak vnímám já i tvé krásné boky
raduju i bojím se, a tak mě učíš bázni
slovem, co jde a říká teď se nepřebásni
neboť jen tak z nás láska nečiní bezduché blázny
když víš, že to, co jsi je ten hlas spásný

m & m

Máme


máme jen svůj smích
který tiše srdce svírá
život v očích slzavých
kruh, když se uzavírá

otázka je vždy jediná 
která vede rozhodnout
kdo teď moje srdce má?
a lze slovem probodnout?

ty stojící nad propastí
prý tě moje srdce svírá
ať uděláš krok i z části
budu držet, i když zmírám

Oblivion (Zapomenutí)


klid a mír šitý na míru
ve vyrovnaných vzorcích
utonout v tom vesmíru
kde nezáleží na proporcích

světlo je někdy nůž
až z dětské duše stříká krev
jak má vyrůstat muž?
hvězda se kreslí na zádech

malou máš i na čele
nauč milovat se ty vrásky
v početí tvé šlépěje
jsou to stopy mé lásky

molekuly třpytu hvězd

víš, kam dáváš stopy rtuti?
kam jdou stopy z cest?
kde spí láskou zapomenutí?

Otázky XIII.


polibky dotykem úst
pamatuješ chytil jsem tebe
a skončila jsi náš půst
a řekla´ s lásku si vstřebej

motýl se dotkl rtů
my vkládáme se do lásky
a přání neuslyšet stůj
podívat se do své otázky

prahneme oba dva
srdcem v posledním dotyku
řekla´s já smrt jen tvá
prý podobá se letu kolibříků