In The Arms Of The Angel

být v armádě

mě ani nenapadlo

tak je na snadě

že to ani nedopadlo

jak složit zbraň?

jsou jimi křídla

pohlédnout naň

bál se, že vzlítla?

co zmůže anděl

když nemá nic?

než koně na dél

a prince z nemanic

chráníš mou duši

svými mávnutími

bojuješ, jak se sluší

z lásky pírky svými

Michal Zachar

......................................

Každý jsme anděl s jedním křídlem. 

Abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout.

Jezulátko

sám v němém úžasu

jsem schopen sklonit

sebe v sobě do pasu

za tvou slzou si dojít

nad ústupností těla

a nedostatky hlavy

teď hraje mi zcela

v té síni boží slávy

jednou mi tady svitlo

a na pozadí sametu

sluncem v duši přišlo

smír na mojí planetu

Michal Zachar

...................................................

Miluji

miluji tě

jak lehce říkám

spytuji tě

když podotýkám

miluji tě

zpívaná touha

a do mrtě

pozemská pouhá

miluji tě

lásko nebe tečná

zřím tě

nejsi nadbytečná

Michal Zachar

Milovat jak hrom...

miluješ mě tak tiše

zvukům nerozumím

a chtěl jsem slyšet

to, co dávno vím?

jsem radostí pln

tvořím pevnou hráz

nárazům těch vln

rtěnku jsem ti smáz

milovat jak hrom

kdy neslyšíš už nic

z lásky roste strom

křič tiše z plných plic

Michal Zachar

--------------------------

Podmíněná láska, to je na prd. 
Na tu se nemůžeš spolehnout.
Pořád musíš být takový,
jakého tě chce ten druhý,
a nemůžeš být sám sebou. 

666

já miluji vaše oči

které se shlížejí

div, že se neroztočí

blíž a blíž sblížení

je jen jedna noc

dlouhá a věčná

a to byla by moc

zdá se nebezpečná

ztrácet se v očích

vzrušující a zkažené

ztraťte si ten pocit

máte je dávno zavřené

..................................................................

Láska, jakožto dar nebes, objevuje v každém okamžiku a ve všem zázrak.

Zloba, jakožto záležitost lidských vášní, vynalézá vždy jen peklo na zemi.

Plamen života

nejsme ani tělo

řízené změnami

a že by se chtělo

ještě je před námi

ta možnost samoty

není vlastní citům

myšlenkové šlápoty

bouřkový mrak v skrytu

nejsme ani rolemi

co přijali jsme herci

v konci naší proměny

tak blízko ke komerci

vklouzneme v libosti

srostem s rolí podle

vše je v naší milosti

infikovat se dobrem

v podstatě jsme vědomí

dokonalé a nesmrtelné

ať se kdo chce kaboní

životem věčným zřejmě

Michal Zachar

-----------------------
věnováno Petře Troníčkové


"Tam" není lepší než "tady".
Jakmile se vaše "tam" stane "tady",
 jednoduše najdete jiné "tam", které bude lepší než "tady".

Drobečky

tak si jdu trochu líně čistit

své velké vnitřní prostory

kdo tu zas chroupal bisquit

mému nařízení navzdory?

co všechno přitahuje den

je v prachu usazeno, jak noc

vnější vlivy dám prostě sem

ať nemají svou velikou moc

plnost a jednoduchost bytí

je zkažená tou neochotou

že spousty těch, co třpytí

neporazí světlo se samotou

hrát spolu malou košíkovou

nejsme události ani významy

sušenku mám vzpomínkovou

to mě něco prostě nebaví

takže šílený z úklidu i světa

venku, kde nevidíš smysl

uklizeno, po sušenkách veta

svobodu dělá láska, ne mysl

Michal Zachar

......................................

Pouze ti, kteří se odváží jít příliš daleko,
mohou přijít na to, jak daleko se dá jít.