kolik místa má svět pro tvůj dech
říkám si v modlitbě k tobě Bože
kdo z nás odfukujíce na zádech
vnímá tvé radosti a rány nožem
kterým krájíš na kila vzpomínek
nás cestáře ze tvých křižovatek
odhazující štěrk, potu pramínek
toho tu přece není nedostatek
kolik nádechů vezme světu zlo
je to boží vůle stvořit k zániku?
vydechnutí nutí nepoužívat slov
jen srdce zastavila boží logiku
