dopsala se jedna kapitola
a nová stránka nejde otočit
život se řítí, jak coca-cola
vstříc ústům, co se chtějí pít
vnímáme okamžiky dechu
co dává do plic molekuly
blecha si skáče na blechu
ona a já si v cole nepřihnuly
člověk má v sobě místa
o kterých nemá ani zdání
má blecha si už není jistá
zda pro bolest či pousmání
a tak zaplňujeme sebe
blechami myšlenkových not
co hrají bez ustání tebe
v tom srdci, co už nemá hrot
