Weeping eyes...

Smutek je vůně mandarinky,
co zvedla ti oko do nebe.
A rozhodla zas, že samotinký
že žal ti víčka poleje.

A oči sklíčené se snadno ztrácí,
tu měkkou milou korunu.
Oponu z řas vykouzlit za senzací,
plačící kouzla na dunu.

A v písku barvy mandarinek
setká se slza s řasou zvlášť
a pak dál jen malý skřítek,
stavidlem škubnul a je pláč.

A smolné slzy proudí okem,
stavidla zdvihlá skřípěla.
A Bůh letěl nad Marokem
nabídnout ti svého anděla.

Smutek je vůně mandarinky,
že slza nebude dost dobrá.
Srdcem bijí na kovadlinky.
Aby probudily spícího obra.
Lásku.

......................................................

Michal Zachar

..................................................................................................

Největším štěstím v životě člověka je vědomí,
že nás někdo miluje proto,
 jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.