láska je pro někoho beton
do kterého vrýváme otisky
ať je tvé jméno prokleto
mými srdečními ložisky
nadáváme lásce jmény múz
nadšení, že vydrží i na věky
pak najdeme slova hrůz
a přijde bída v člověky
boříme hlasem, oddáni tělem
bojící se, jsme sto si připustit
že sami mezi nepřítelem
to v tónu hlasu není klid
možná, že stejně jak písmo
dotkne se hlas i mých pekel
až bude volat tvoje číslo
hlas, co psal mene tekel
nikdo nám neřekl, jak těžké
je jen tvoje jméno vyslovit
tvé srdce láskou viděné
může vyřčené znásobit
Michal Zachar
----------------------------------------------------
Život není hledání zkušeností, ale hledání sama sebe. Objevíme-li vlastní stav do základu, všimneme si, že tento stav těsně souvisí s naším vlastním osudem, a dojdeme klidu. A možná konečně pojmenujeme milence zajatci. Protože posedlí druhými nevidíme sami sebe. A naše jména jsou v zajetí.
