zlehka, zlehka prodáváš sny, co tvoří klapky klavíru
aby dál nota tekla zdmi, co boří zmatky vesmíru
uvažuješ vzteklá nad obručí, co dává tvary vizím
přešlapuješ do područí a ta,co mává, mi říká mizím
přišla jsi jen o maso a poklidnou půlnoční oblohu
vyšlas´s z žen grimasou smírnou, proč je to vše na Bohu?
tvoříme svět z lidí poplatných a sličných, co může mít?
a zboříme květ, co neuvidí úchvatný měsíční duše svit
