Zátky

tak si zas ve snu pluji

v mlčící řece života

šeptám, slova onanuji

je pláštěm má nahota?

to duše se nad vodou

svlékají z pravidel
končící s nepohodou
jako by Bůh je neviděl
duše jsou zátky z lidí
aby voda nevytekla
to moře nikdy neuvidíš
bez vody, abys nelekla
a z nebe se voda snáší
já kus maličké zátky
co k nebi zase stoupá
já jdu jen tam a zpátky