tak si zas říkám, že usínáš
a hledám tvou vůni v dece
tak snadno sama sebe nevnímáš
tak snadno dotknu se tě lehce
a dýchaš téměř jako duch
ve snu zašeptáš procítěně
a počítám to k lásce, za její dluh
cítím se jako moucha na stěně
já dotýkám se teď měsíce
aby změnil na chvíli dráhu
té, která jsi roztouženou z tisíce
zezadu hle dám klíč k tvému blahu
