chyceni v protiproudu smluv
hledá si hlava cestu vpřed
neumlčíš, cos měla slyšet na mluv
to když se pravda mění v led
volávám tvé jméno k půlnoci
a někdy se mi taky zdáš
myšlenky plavou jako žraloci
a já chodím na naši pláž
věci kolem jsou tvým odrazem
a to uvnitř zase naopak
tak cestuješ sebou, jak obrazem
po kterém zbyla potopa
pocity přichází, jak horké jiskry
ty nevíš, proč se slzy nesmyli
explodující se jen srdcem kmitly
zhasnut je teď celý labyrint
