když sem zaklepal a přišlas otevřít
a každá vteřina byla tak dlouhá
nemusíš hned všemu srdcem uvěřit
to radost si lhostejnost strouhá
poznávám lék na všechny nemoci
otevíráš mě, jak zašlé skříňky
skřítek, co prskal "nechcu pomoci"
a teď dělá štafáž do vitrínky
pomáháš najít mě, když nehledám
oči ve chvílích smutku a zla
o radost se dělím, smutek nesu sám
jdeš za mnou i tam, co je tma
nevěříš na to, co zaseješ, že se sklízí
dáváš i přesto, že jsem blázen
smutek, jak holubi tlesknutím mizí
miluju, když snášíš mě na zem
