poutáni pouty doplňků
a večerních rób
jsme lidmi póz a večírků
a zbývá mnoho slov
co dal by jsi za usměv
jen tak s láskou
na tváři, co dal zjev
možnost být ne maskou
víš, že usměv, cos uviděl
neni jen jeden
masku jsem odhodil
a byl jsem veden
kolik je vztaženo tváří
v tom, co jsi
podobni snad až ve snáři
jen nezhasni
hledáš z těch, co září
která je pravá
máš víc než ti lháři
jsi cestou, sláva
cesta je hodně nerovná
a šlapeš dál
díváš komu se vyrovnat
jsi zase sám
s úsměvem zapůjčeným
jdeš si dále
říkaš sviť vzdáleným
sviť mi neustále
jdem kolem svých osudů
a dáváme úsměvy
co budu až nebudu?
snad to jednou objevím...
MZ
