pohádkami žijem dlouho
a stát se součástí jen pouhou
kdekdo dá za trochu lásky
všechno co má pro něj cenu...
rozumíme si líp jako děti
počítáme pod dekou od 1 do 5
a odpovíme sami sobě na otázky
kdy jsme dospělostí vzali scénu...
z našeho života divadlo
kde slunce někam zapadlo
nezaleží na tom, jak pouhou
vteřinou jsme ponořeni cele...
většina z nás stále trvá
a nikdo neví, která byla prvá
vždyť láska zraje dobou dlouhou
a může se i měnit v nepřítele...
MZ
............................................
