Přijali za své rozhodnutí.
A možná s povděkem.
Že je na nic to plutí.
Řekou, co nesjedem.
Složili pádla a taky ruce.
Když spadlí do klína.
Přesně po záruce.
Život nějak nespíná.
Směřovat kroky, když.
Nohy neposlechnou hlavu.
Zachvět se už smíš.
Očí křičí, jsem v právu.
A bolesti plná je malá.
Místnost i tvá hlava.
Řeka, co není zdravá.
V zdech, kde se nesedává.
Rádi i neradi berou.
A říkají si, že vlastně.
Když za kliku skvělou.
Zatáhnou a dost neštastně.
Vnímají života světy.
Jak vysoko je cíl?
A nikdo z nich už neuletí.
Sobě nedají dost sil...
Michal Zachar
------------------------------
všem, kteří věří, že stáří není věc těla, ale ducha
