Když odpouštíš.
Ta strašná slova.
Jen popouštíš.
Aby nezazněla znova.
Jak snadné je.
Zničit tak mnoho.
I kousek naděje.
Nevíš, kdo z koho.
Jen nevnímáš.
Slova, co vzali slinu.
A oči zavíráš.
Už slyšíš kovadlinu.
Dopadne a rozbije.
Silou slov napětí.
Ten, kdo přežije.
Ať sejme prokletí.
Michal Zachar
