proudící vody opouští moře bez něžných citů
i tyhle bíle mraky se vrací do údolí bezděky
jedno tělo přichází jako mraky a voda, jsi tu
jen oči se stále dívají - jak poprvé, tak navěky
Michal Zachar
.............................................
Naděje je loveckým psem beze stopy.
