osvícení přicházívá
obyčejně pozdě k ránu
křesŤaň při tom zívá
a budhista je ještě v pánu...
myslím si, že počátkem
skutečného osvícení a ne krachu
je najít ten malý lem
oddělující nás našemu strachu...
pochopení světla
jako naši bytostnou prosbu
k čemu by duše vzhlédla?
jen utrhnout si tu pár hroznů?
u svícení je důvod zřejmý
každý ví hned, kam se dát!
ale náš život obyčejný
kdo je připravený ochutnat?
Michal Zachar
.....................................................................................
Pochopení svého strachu je počátek skutečného osvícení.
