jsou lepší dny?
jsou krásnější?
sníš hezčí sny?
jdeš zdravější?
jsou skvosty z lidí?
jen tiky srdečními?
snad ti nezávidím
jsme kupujícími
jak smrt dá život?
jsi ty s poznáním?
než stát nakřivo
lásce nebráním
Michal Zachar
...................................................................
Kdykoliv se člověk probudí, probouzí se z chybného předpokladu, že vždy byl přece vzhůru a tudíž vždy byl pánem svých myšlenek, pocitů a činů. V tu chvíli si uvědomí, a to je tou stinnou stránkou poznání - jak hluboká je jeho neznalost sebe sama, jak úzce je on sám závislý na síti vztahů, skrze které existuje, jak bezmocně je vydán na pospas jakémukoli podnětu, který na něj náhodně v každou chvíli působí.
