poslouchám chuť medu
co stéká krkem sám
kdysi bych řekl jedu
teď jsme šli každý dál
s podivem odívání se
já ovládám probuzení
co přetéká až na zem
života k neudržení
pravděpodobnost víry
úměrná množství pravdy
kolik máš z pekla síry?
do nebe jdem i padlí!
ochutnávám pohledy rtů
co olíznutím přetéká
držím se zas svého snu
co čeká na rty člověka
Michal Zachar
----------------------------------------------------------------
autor fotografie = Radka Szabová
Pro naše štěstí je důležitější, co člověk je, než co člověk má.
Protože jinak by se mohl zcela ztratit mezi všemi těmi lidmi.
Protože jinak by se mohl zcela ztratit mezi všemi těmi lidmi.
