ze tmy vycházíme
a do tmy jdem spát
mezi tím spíme, bdíme
co vše se může stát?
kam vlastně jdeme?
k strachu z neznáma!
všichni si jen lžeme
ať už je to za náma!
nejsme si o nic lepší
než nejpodlejší vrah
když srdce zvětší
ze života strach
kdybys jen věděl
jak chutná chtění
dobrý jsi předěl
od sebe zatracení!
Michal Zachar
...................................................................
Když milovat, tak milovat celou duší, celým srdcem,
jen ne nic polovičatého.
Běda však v lásce jak v umění tomu, kdo všechno říká na plno.
jen ne nic polovičatého.
Běda však v lásce jak v umění tomu, kdo všechno říká na plno.
