ponořila ses celá do víry
až z duše na anděla padá
i ďáblové dali trošku síry
padala dlouho vločka mladá
scházíme ke svým prahům
čekající na zázrak i hřích
a svobodu dáváme vrahům
omluvou jsou z posledních
my první do čela z pýchy
otvíráme i vrata kostelů
vločky rozpuštěné smíchy
kapou do srdcí z výstřelů
myšlenek, co teď zabíjejí
žebráci u vrat líně leží
i když už padáš pomaleji
dívám se k nebi, zase sněží
