kolik je světla v oblacích
šeptala mi chvíli ano i ne
a stíny v listech oddacích
milovat z lásky neumíme
po přílivu jde odliv bytí
srdce, když tone, utone
lampy tvých snů si svítí
vane, odvane, nahonem
i vítr jde cestou k jezeru
šla odejít do tmy stínem
za obrazy všech večerů
kdo pijou, ať platí vínem
uprostřed své smečky psů
výkřiky srdce lásku vábil
náměstí chrámové ze rtů
tvůj výkřik, co lásku zabil
Bůh zavřel sebe na věčnost
cestičkou k vodě uslyšíš
bolest má životní velikost
nechci mít na sobě tvůj kříž
