 |
| foto: Karel Zakar |
bezpočet křídel zlomil jsem
od vážek až po anděly
a všechny prosil jsem
jen, aby nemlčely
ale s jedním křídlem neletí
a tak jsem noční můrou
kdo spí v srdce zajetí?
já s drsnou kůrou
v těch rozechvělých tónech
jakoby ďábel stisk mi ruku
a ronil dokud neutone
slzy čistého zvuku
dopustit smutek v obrysech
zla srdce člověka a dost
nejsi hoden, aby ses
dělil o jeho radost
