jedno světlo, jeden stín
když nebe vzlétlo, kam teď s ním?
vrháme sami největší stíny
nebo největší světlo do našich snů
odrážíme se jak světla splíny
láskou dát ze mě nebe, objevujíce tmu
v každém okamžiku je zázrak
úsměvem svitlo, ukážeš oknem tváře
a srdce je doma, kampak?
vlastníme nebe a nemáme čas na snáře
vstupuješ k sobě svýma očima
světlo v tunelu je vlak, co jede proti tobě
myšlenka, která končí, která začíná
čím světlo jasnější, tím jsi i větším hrobem
jedno světlo, jeden stín
když nebe vhlédlo, kam teď s mým?
Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------
Abys měl aspoň kapičku štěstí, alespoň trochu toho nebe na zemi, musíš se smířit se životem, se svým vlastním životem - takovým, jaký je.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ