možná jsem tě měl na dosah
možná jsem tě i chvíli spatřil
jak se láme slunce na řasách
a v paprscích jsem nevyjádřil
to, co vnímám srdcem spolu
to s naším dechem tónů slov
stavíme nohy u jednoho stolu
když láska k životu už není lov
možná jsem jen nepochopil
modlitbu v zárodku nesmělou
a srdcem jsem tě neuchopil
i když rozum znal tě dospělou
Michal Zachar
.......................................................................
Nebe a země. Dech a hmota. Síla a moc našeho ducha jsou odvozovány právě z tohoto napětí mezi nimi. A celý svět naší duše touží po viditelné formě. Jako ty, jako já.
