vzpomínám dotyky
a doufám, že ten další
už nás nezabolí, když já i ty
jsme ten svět nadějí a ne falší
vytvářím realitu snu
co spolu s námi shoří
kráčíme si k dalšímu dnu
dvě duše krásné i po příkořích
přivádím a zaklínám
k tomu, co v srdci třeba
tak jen ať s láskou není sám
když nám ona dává nůž i chleba
Michal Zachar
