Skříň

autista jsem osamocený

neznám pojem zmámený

když hladila ruka tvá dál

nevím, že jsem nepoznal

a tak si říkám, co, že jsem

když neznámé mít dotykem

dívám se na sebe - skříň

je tu všude jako můj splín

a jako zavřený v ráji nechci

opustit skříň, souhlasně křehcí

má podoba není má skříň

kdo jsem já a kdo je míň?

Michal Zachar

..............................................

To, co považujeme za pravdu, je výsledkem toho,
jak vnímáme svět našimi pěti smysly.
Smiřme se s faktem, že každý se
v daný moment chová tak, jak nejlépe umí.